V současnosti je nešťastná situace. Podle výkladu České národní banky (ČNB) o účelně vynaložených nákladech může hypotéku klient splatit kdykoli téměř zadarmo. To nahrává spekulacím – a ohrožuje celý hypoteční trh. O refinancování hypoték v průběhu fixace a o účelně vynaložených nákladech se bavím s Liborem Ostatkem, zakladatelem a vlastníkem Golem Finance a Hypoexpert.
Jaký je tvůj názor na účelně vynaložené náklady? Jaké by měly být?
Není jednoduché odpovědět, jaké by měly být. Vstup do každé kalkulace je vždy unikátní. Měly by být především definované transparentně, jasně a měli bychom být schopni klientovi obratem sdělit výši účelně vynaložených nákladů za pomoci jednoduchého propočtu či nějakého nástroje.
Myslím si, že částka by měla být férově kalkulována na stranu banky i na stranu klienta. Problém vznikl již před pěti lety, když se finišoval zákon o spotřebitelském úvěru, kdy byl pojem účelně vynaložených nákladů definován velmi široce. Je to nejpalčivější část zákona.
Není jednoduché odpovědět, jaké by měly být. Vstup do každé kalkulace je vždy unikátní. Měly by být především definované transparentně, jasně a měli bychom být schopni klientovi obratem sdělit výši účelně vynaložených nákladů za pomoci jednoduchého propočtu či nějakého nástroje.
Myslím si, že částka by měla být férově kalkulována na stranu banky i na stranu klienta. Problém vznikl již před pěti lety, když se finišoval zákon o spotřebitelském úvěru, kdy byl pojem účelně vynaložených nákladů definován velmi široce. Je to nejpalčivější část zákona.
Jeden z problémů, kteří řeší hypoteční makléři a finanční poradci, je „přebouchávání“ hypoték při poklesu úrokových sazeb. Je to podle tebe spíš riziko, nebo obchodní příležitost?
Vidím to jako sektorové riziko. Na hypotékách je velká marže a také vysoká provize. Proto to lze vnímat jak jako příležitost, tak jako hrozbu. Nejsem zastánce „přebouchávání“, které je krátkodobou strategií.
Klient chce mít jistotu po určitou dobu fixace. U nás se ustálila historicky fixace na 5 let, nyní se rozšířili i delší fixace na 7 let až 10 let. Když někomu prodám dlouhodobou jistotu a chce potom z tohoto principu uniknout, má na to samozřejmě ze zákona právo, ale je podle mě spravedlivé počítat, že i banka s tím měla určité náklady. A to nejen administrativní, tak jak řekla loni v březnu ČNB, ale i finanční ztráta plynoucí z toho, že banka zajistila zdroje na 5, 7 či 10 let. Je férové, aby minimálně část té ztráty nesl i zákazník, který chce získat výhodu nižší splátky.
Celý rozhovor čtěte či sledujte na Poradci-sobě.cz.