Nejčastější informace o druhém pilíři zní: Lidé o něj nemají zájem. Není divu. Levice ho chce zrušit, pravice ho sice prosadila, ale raději o něm mlčí. Nejvíce lidí se musí o vstupu rozhodnout naslepo do půl roku. A rozhodnutí je nevratné. Do takto postaveného prostředí by šel jen blázen. Nebo jde o něco jiného?

Lidé mladší 35 let mají vyhráno. Mohou si počkat na první výsledky důchodových fondů penzijních společností a rozhodnout se o vstupu do II. pilíře podle nich. Starší lidé mají smůlu. Na rozhodnutí mají půl roku, během kterého se fondy nemohou ukázat v žádném světle – ani v dobrém, ani v špatném. Ať se rozhodnou jakkoli, nemohou rozhodnutí změnit. Kdo by v takovém případě opouštěl sice zdaleka ne optimální, ale léta fungující a důchody vyplácející systém?

Penzijní společnosti stojí před obtížnou situací. Musí přesvědčit starší lidi, aby skočili po slepu z útesu. Sice slibují na dně finanční peřinu na penzi, ale tu nikdo ještě nespatřil. Přesvědčit první klienty bude nadlidský úkol hodný schopných prodejců snů.

Čtěte na Investujeme.cz a ČeskéReformy.cz