„Co to je finanční poradenství? Který právní předpis jej vymezuje?” ptá se čtenář Honza téměř v každé diskusi na téma finančního poradenství. Sám si odpovídá, že kromě investičního poradenství není. Je to ale potřeba?

„Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně,” napsal William Shakespeare. A skutečně. I ve finančním poradenství to platí, jak dokazuje slovenský příklad. Na Slovensku se za finančním poradcem ze zákona může nazývat pouze člověk poskytující klientem placené rady v oblasti finančního poradenství. Ostatní se musí nazývat finančním zprostředkovatelem. Co se ale změnilo s účinností zákona? Nic. Jen se přelepily vizitky a štítky na dveřích. S jiným názvem finanční poradenství i u našich východních sousedů běží dál.

Je dobré nazývat věci pravými jmény. Není to ale zákon, který by dokázal pojmenovat všechno. Jsou to lidé, kteří svou činností dávají obsah jménu, které používají. A jak se mění jejich činnost, mění se postupně i význam názvu. K posunu významu dochází i u pojmu „finanční poradenství“.