Státní podpora spoření na penzi má své slabiny. Podporován je pouze úzký výčet produktů, jejichž využití není vždy výhodné a pro klienty žádoucí. Rozšířit možnosti by mohl individuální penzijní účet.

Je tomu poměrně dávno, kdy se pojišťovny vzbouřili proti penzijním fondům a prosadili podporu rezervotvorných životních pojištění jako nástrojů spoření na stáří. Lidé tak mohou odečíst až 12 tis. Kč ročně, které pošlou v dnešní podobě do černé díry životního pojištění, a zaměstnavatel může přidat dalších 30 tis. Kč za daňově výhodných podmínek. Na stáří si takto ale nenaspořil snad nikdo. V naprosté většině případů většinu vkladu seberou počáteční náklady, další poplatky a storna v případě přesjednání smlouvy.

V současnosti jsou podporovány vedle životních pojišťoven též penzijní společnosti. Již jejich název je předurčuje ke spoření na penzi a stát občany motivuje k dlouhodobé účasti v nich prostřednictvím státního příspěvku a daňových odpočtů. Penzijní společnosti mají zákonem limitované poplatky, které mohou svým klientům naúčtovat, a zároveň svázané výdaje na distribuci a marketing. To z nich sice dělá levný produkt, ale takový, který nikdo neprodává a o kterém se klient dozví jen náhodou… navíc mají omezené množství investičních strategií. Širší možnosti by mohl přinést individuální penzijní účet.