Česká národní banka rozdává sankce. A míří i proti pojišťovacím zprostředkovatelům, kteří si investiční životní pojištění navzdory jejímu doporučení stále pletou se spořením. Jsou sankce ze strany ČNB za tuto „mystifikaci klientů“ oprávněné?

Investiční životní pojištění není v současné podobě vhodný nástroj k investicím. O tom možná pochybuje jen ministerstvo financí, které tyto investice prostřednictvím zákona o daních z příjmů podporuje, a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která na otázku, jak si spoří na stáří, vyjmenovala státem podporované produkty na stáří, včetně IŽP^[1]. Proč ho ale nenazývat spořením?

Důvod leží v Dohledovém benchmarku ČNB č. 5/2013 z 28. srpna 2013. „Jde-li o produkty životního pojištění, neměla by propagace ve vztahu k pojistnému produktu obsahovat tvrzení, že se jedná o formu spoření peněžních prostředků nebo součást spořících programů apod., které by mohly vyvolat záměnu,“ uvádí ČNB v Dohledovém benchmarku 5/2013.