Co přinesl realitní zákon makléřům? „Jen vyšší náklady a nutnost registrace na živnostenském úřadu,“ říká realitní makléř Jan Rampa (RE/MAX). Proč zastává exkluzivitu smluv? Jak jeden z nejlepších makléřů získává a inzeruje nemovitosti?

Realitní činnosti se věnujete celý svůj život. Přestože řada profesionálů na realitním trhu volala po realitním zákonu a přísnější regulaci, vy se s tímto názorem příliš neztotožňujete. Proč?

Jako konzervativní člověk nejsem příznivcem regulací. V případě realitního zákona ale nebyl můj postoj tak striktní. Říkal jsem si, že pokud vnese trochu pořádek do realitní džungle, která tu existuje od 90. let, bylo by to malé plus. Nekritizoval jsem záměr zákon a živnostenská omezení, ale když to zhodnotím nyní, kdy platí zhruba rok, tak se nezměnilo vlastně nic.

Pro nás, realitní makléře, vznikla povinnost pojistit se, takže máme vyšší náklady. A vyvstala povinnost zaregistrovat se na živnostenském úřadu, kde poměrně snadno každý, kdo chce v oboru působit, realitní živnost dostane.

Že by to vedlo k masivnímu omezení počtu nabízejících subjektů, se mi nezdá. Mě jako praktikovi na realitním trhu zákon kromě těchto dvou drobných povinností vůbec nic nepřinesl.

Zmínil jste, že v 90. letech byl realitní trh džunglí. Jak se od té doby změnil ještě před realitním zákonem?

Myslím si, že tou džunglí plus mínus zůstal. Pouze se vyprofilovalo několik velkých hráčů, kteří v 90. letech na trhu nebyli. Velké sítě jako RE/MAX, M & M reality, Century 21 a další tenkrát v Česku nebyli.

Vedle těchto velkých realitních sítích mají svá opodstatnění i malé místní kanceláře. Proč by měla na malém městě fungovat jen pobočka velké sítě, když tam může být místní realitka se speciální znalostí prostředí. Proti tomu nejsem.

Co kazí pověst nás makléřů, je to, že v našem oboru fungují tisíce lidí a někteří využívají dost nefér praktiky. Zneužívají neznalosti nebo slabosti lidí a nebojí se je úplně obrat.

Často nám vyčítají, že máme velké provize. K tomu mohu uvést jedno srovnání: nejlepší aukční síně uměleckých děl mají běžnou provizi 20 i 25 %. A přitom způsob jejich práce je v mnoha ohledech podobný tomu našemu. My makléři máme 3 – 5 %, možná někdy 6 % a už se na nás koukají skrz prsty. Rozdíl je v tom, že nás je hodně a konkurence tlačí cenu do těchto rovin. U aukčních síní lze dokumentovat, že pokud to dělají dobře, tak se mohou klidně dostat na provizi i přes 20 % a všichni to akceptují a ještě jim klepou po ramenech, jak jsou dobří.

Čtěte na Realiťáci-sobě.cz