„Naprogramovali jsme oddlužovací systém, který byl přístupný na internetu zadarmo. To byla naše investice do marketingu – a lidé za námi začali chodit,“ říká Jiří Přibyl, zakladatel internetového projektu Oddlužtemě.cz. Po několika měsících konkurují největším oddlužovacím společnostem a mají nejširší pobočkovou síť.

Provozujete webové stránky Oddlužtemě.cz, které se zabývají oddlužením. Jak může taková služba fungovat přes internet?

Nejlépe funguje, když vedle webových stránek máte pobočky po celé republice a lidé, kteří potřebují oddlužit, přímo znají osobu, která jim pomůže. Web přitom funguje spíš jako informativní nástroj. Všichni předlužení si nejprve snaží vzít půjčku, a oddlužení je až jejich poslední možnost.

„Oddlužení“ je něco, o čem nikdo nechce moc mluvit, proto lidé o něm hledají informace raději na internetu. I proto, když předlužení lidé využívají telefonické linky, často říkají, že volají za kamaráda apod. Stydí se, že se dostali do takové situace, neví, jak z toho ven, ale především nechtějí, aby se o tom dozvědělo okolí.

Předlužení v prvé řadě hledají půjčku. Znamená to tedy, že chtějí řešit svou situaci primárně dalším úvěrem?

Znalost lidí problematiky oddlužení a toho, že to vůbec lze udělat, je velice nízká. V poslední době se v televizi objevují pořady o problémech s dluhy a v návaznosti na to se mimo jiné zvedá i počet přístupů na naše stránky, nicméně pořád je velmi malé povědomí o možnosti osobního bankrotu.

Lidé si berou půjčky, až se dostanou do problémů se splácením – ať už tím, že přijdou o práci, nebo tím, že se „jenom“ předluží, neumějí si to sečíst a mají splátky vyšší, než je jejich příjem. V tu chvíli teprve hledají, jak z toho ven. A prvním krokem, který ti lidé udělají, je, že žádají o další půjčku a vytloukají klín klínem, dostávají se do dluhové spirály, ze které není cesty ven.

Čtěte na Hypoindex.cz