V poslední době mě zaujala holografická teorie z oblasti kosmologie. Podle ní můžeme být pouhým hologramem n-1 rozměrné obálky našeho světa.

Strunová teorie/M-teorie říká, že žijeme v 11-rozměrném časoprostoru. Většina dimenzí je o velikosti planckovy délky, a proto vnímáme pouze tři prostorové dimenze a jeden čas. Holografická teorie přichází s námětem, že svět a jeho fyzickální zákony lze popsat ekvivalentně v prostoru obsahujícím o jednu dimenzi méně – a vše, co vnímáme, je projekcí onoho n-1 rozměrného světa.

Z této teorie vyvstává ale několik otázek. Zejména: Je-li náš svět popsán obálkou o n-1 rozměrech, není možné onu obálku popsat její obálkou o n-2 rozměrech? V tom případě by se po několika iteracích této teorie celý náš svět vešel do bezrozměrného bodu… A naopak náš svět by mohl být obálkou, z níž by se projektoval svět o n+1 dimenzi.