Evropská unie zakázala pojišťovnám rozlišovat mezi muži a ženami. Co bude příště? „Prý je diskriminace, když se vás ptám, kolik vám je let, ale já podle toho nastavuji cenu pojištění,“ říká nevěřícně Marek Woitsch, ředitel Úseku životního pojištění ČPP, k diskusím o zákazu „diskriminace“ podle věku a zdravotního stavu.

Pojištěním a pojišťovnictvím obecně zahýbal zákaz z Evropské unie rozlišovat mezi mužem a ženou při výpočtu pojistného a doživotní renty. Jak toto opatření vnímáte z pozice člověka, který se zabývá matematikou?

Úplně všichni lidé, kteří se v našem oboru zabývají matematikou, ale i biologií, vám musí odpovědět stejně. Omlouvám se za ten výraz, ale je to úplný nesmysl.

K žádné diskriminaci mezi muži a ženami v pojištění nedocházelo. Myslím, že nejvíc diskriminační je, když se věci zprůměrují, když se nerozlišují. Naopak je žádoucí vše nastavovat individuálně.  Každý jsme jiný a každý máme jiné potřeby.

A stejně tak potřeby muže a ženy jsou evidentně rozdílné. Už jenom proto, že muži nemohou mít děti. A stačí si stáhnout úmrtnostní tabulky Českého statistického úřadu, který je asi 100 let sleduje. Nebo se podívat na údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které dokládají významné rozdíly mezi střední délkou života mezi muži a ženami, stejně tak i v nemocnosti muže a ženy.

Museli jsme respektovat nařízení Evropské unie. Museli jsme sazby zprůměrovat, ale kvůli tomu teprve dochází k diskriminaci žen. Jejich rizikové pojistné na smrt jsme museli zdražit. Žena tak kvůli antidiskriminačnímu opatření Evropské unie má dnes své pojištění dražší.

Jedna z věcí, o kterých se hovořilo, je možný zákaz rozlišování klientů i podle věku…

Poprvé jsem slyšel o tom, že by se nemělo rozlišovat v pojišťovnictví podle pohlaví kolem roku 2000, když jsem dostudovával. A opravdu upřímně jsme se tomu tenkrát na matematicko-fyzikální fakultě smáli. Uběhlo pár let a je to tady.

Teďka se už nesměju, protože po „unisex“ se opravdu zvažuje tzv. „uniage“, tedy „všichni jsou stejného věku“. Prý je diskriminace, když se vás ptám, kolik vám je let, ale já podle toho nastavuji cenu pojištění. A stejně tak se diskutuje tzv. „unihealth“ – tedy univerzální zdraví. Podle toho bych se vás nesměl ptát na váš zdravotní stav, na dotazy, které jsou ve zdravotním dotazníku. To by prý opětně vedlo k diskriminaci. Přitom se o žádnou diskriminaci nejedná. Pokud budete mít cukrovku, kterou si způsobíte špatným životním stylem, když budete mít nadváhu, budete kouřit, pít alkohol, fetovat… není spravedlivé, abyste platil stejné pojistné jako člověk, který sportuje, snaží se žít zdravě a něco pro sebe dělá. Je to zcela proti logice pojištění, proti logice segmentace.

Čtěte na Investujeme.cz