Malé a střední firmy historicky připisují zhodnocení v průměru 8,5 % ročně. Jejich hodnota ale kolísá více než u velkých společností. „Byl bych spokojený, kdyby fond dlouhodobě nad tento průměr něco přidal,“ říká Mikuláš Splítek, portfolio manažer podílového fondu Stock Small Caps a řečník České investiční konference (19. a 20. 11. 2018 v Praze).
Řídíte podílový fond Stock Small Caps. Jaké je jeho zacílení?
Fond je zaměřený na firmy s nižší tržní kapitalizací, tedy s velikostí zhruba od 100 mil. EUR do 10 mld. EUR. To je první omezení. Dále má regionální zacílení. Pohybuji se pouze rozvinutých trzích Severní Ameriky a západní a severní Evropy. Naopak se nespecializuji sektorově, držím se sektorového rozložení interního benchmarku – indexů MSCI Small Caps uvedených regionů.
Celý akciový tým Erste Asset Management, kterého jsem součástí, a který se podílí na výběru investic, tíhne spíše k růstové strategii. V portfoliu tedy najdete hlavně firmy, u nichž předpokládáme rychlejší růst ziskovosti oproti průměru indexu. A proto jsou i třeba dráže oceněné. Průměrné P/E – cena oproti zisku na příštích 12 měsíců – je okolo 22násobku. To je v souladu s americkým indexem malých firem, ale je to dražší než třeba S&P 500, který má nyní P/E na 17,5násobku.
Podle jakých metod vybíráte konkrétní akcie?
Vybíráme tzv. stock-pickingem, tedy odspodu nahoru. Nezačínáme žádným kvantitativním screeningem ani makroekonomickou situací. Naopak studujeme jednotlivé společnosti. V rámci týmu máme rozdělené sektory, každý člen pokrývá několik desítek firem a vybírá investiční nápady, z nichž pak já sestavuji portfolio.
Pro mě osobně jsou velmi důležité kvalitativní ukazatele. Vždy sleduji, zda se firma podílí na nějakém sekulárním trendu, kterému věřím a který považuji za prospěšný. Namátkou uvedu například růst turismu, příklon k organické stravě, recyklace plastů nebo automatizace průmyslu.
Dále si potřebuji být jistý, že management má dobře formulovanou vizi, schopnosti k jejímu naplnění a dostatečnou morální integritu, aby nepoškozoval zájmy minoritních akcionářů. V tomto směru se vždy snažím s těmi lidmi alespoň spojit, ale často i osobně potkat.
To jsou dva hlavní parametry, a jako třetí přichází na řadu kvantitativní posouzení, kdy si udělám ocenění. Samozřejmě nechci, aby byla firma příliš optimisticky oceněna, což by budoucí očekávaný výnos výrazně zkomprimovalo. S tím souvisí, že musí být spíše méně známá a neúplně analyticky pokrývaná.
Čtěte na Investujeme.cz