V časopise Ekonom rozebírá v článku „Životní pojistka: Jak zastavit okrádání klientů“ Kateřina Vokurková podvádění s IŽP. „Za to, že někteří zprostředkovatelé životního pojištění uvádějí zákazníky v omyl, může několik let trvající systém odměn,“ je její základní stanovisko, od něhož se dál odvíjí celý článek. Systém odměn ovšem není původcem všeho zla. Je to komplikovanější.

Nepochybně je to systém odměn investičního životního pojištění, který umožňuje podvodníkům dosahovat vysokého výnosu. Nepochybně i přitáhl do oboru řadu bezpáteřních obratlovců, kteří využívají čehokoli, co jim pomůže k rychlému a snadnému výdělku i na úkor ostatních. Tyto existence by ovšem bez IŽP skončili např. s prodejem zlata za trojnásobnou cenu nebo  předražených hrnců penzistům. Vždy se něco najde.

Za základní vidím ale samotné tvrzení „někteří zprostředkovatelé životního pojištění uvádějí zákazníky v omyl“. To mě inspirovalo nahlédnout do jedné poměrně užitečné publikace. A v té stojí: „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“