Realitní zprostředkovatelé mají podobně jako finanční zprostředkovatelé povinnost vyhodnocovat uzavírané obchody z pohledu rizika praní špinavých peněz. „U malých realitních kanceláří tato povinnost bývá velmi často opomíjena nebo podceňována. Pokud tyto společnosti vůbec nějaká pravidla a postupy v oblasti AML mají nastaveny, tak tyto často neodpovídají požadavkům platné legislativy, případně obchodnímu modelu a činnostem společnosti,“ říká Ondřej Fráňa, jednatel společnosti COMPLY F&L.

Realitní makléři získali novým zákonem o realitním zprostředkování povinnosti v oblasti boje proti praní špinavých peněz (AML). Jak vnímáte stav řízení boje proti praní špinavých peněz mezi realitními makléři?

Realitní zprostředkovatelé byli tzv. povinnou osobou dle AML zákona již před účinností zákona o realitním zprostředkování. V novém AML zákoně došlo pouze k upřesnění jejich postavení a povinností.

Podobně jako u finančních institucí máme u realitních zprostředkovatelů zkušenost, že povinnosti týkající se AML jsou z jejich strany seriózně vnímány až ve chvíli, kdy dochází k zesílení dohledu v této oblasti, některý ze zprostředkovatelů je předmětem kontroly Finančního analytického úřadu (FAÚ) a je výrazným způsobem sankcionován.

Poukazuji na poslední rozhodnutí FAÚ, která u realitních zprostředkovatelů vyvolala zájem o toto téma, kterému někteří dosud příliš nevěnovali pozornost.

Jaké mají povinnosti v rámci boje proti praní špinavých peněz realitní makléři?

Povinnosti realitních zprostředkovatelů jsou v zásadě stejné jako u finančních zprostředkovatelů. Primární povinnost je zajistit řádně identifikaci a kontrolu zákazníků, provést vyhodnocení rizikových faktorů zprostředkovaného obchodu, případně nahlásit podezřelý obchodu FAÚ. U zákazníků – fyzických osob je to poměrně jednoduchý postup, který lze snadno splnit. U některých právnických osob se naopak může jednat o náročný proces, u kterého je nezbytná součinnost kompetentní osoby ve společnosti odpovědné za oblast AML. Jedná se zejména o ověření skutečného vlastníka zákazníka, případně jeho majetkové a řídicí struktury, což makléř nebude velmi často schopen sám odpovídajícím způsobem zajistit.

Dalšími povinnostmi, které jsou ale z pohledu dohledového orgánu rovněž důležité, je vypracování vnitřního předpisu, který podrobně upravuje postupy a procesy, které mají účinně předcházet legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, stanovení kontaktní osoby ve společnosti, která bude komunikovat s FAÚ a zajišťovat další činnosti týkající se AML, a nesmíme opominout také realizování pravidelných školení realitních makléřů v této oblasti.

Jedná se o stejný okruh povinností, jejichž dodržování je u finančních zprostředkovatelů kontrolováno Českou národní bankou (ČNB) a jejichž porušování se pravidelně objevuje v protokolech o kontrole a sankčních rozhodnutích ČNB.

Čtěte na Realiťáci-sobě.cz