Zůstal jsem sám se svým průvodcem. Ticho rušily pouze bubliny vypouštěné z našich automatik. Nikam jsme nespěchali, jen jsme se rozhlíželi… a čekali.

Na lodi došlo k operativní změně lokality. Na původně plánované bylo málo ryb, kdežto nedaleká rybami přímo hýřila. Když jsem se pak podíval ode dna směrem k hladině, pro ryby nebylo téměř vidět nebe. A změna lokality se vyplatila nejen díky množství ryb.

Proplouvali jsme podél korálových útesů a z temnoty okolních vod se přímo proti nám vynořil žralok (whitetip reef shark) a ladným obloukem se opět vytratil. Pokračovali jsme v mírném proudu a já ztratil zájem o všechno ostatní. Objeví se žralok znovu? Objevil! A nebyl sám. Byli dva. Opět se ale jen ukázali a znovu odpluli.

Změnil se proud a s ním jsme se otočili i my. Ztrácel jsem naději, že se dva žraloci ještě vrátí. Žraloci mě ale překvapili – vynořili se nám za zády a v několika ladných pohybech nám ukázali zadní ploutve.

Po několika dalších minutách jsem zůstal sám se svým průvodcem. Ticho rušily pouze bubliny vypouštěné z našich automatik. Nikam jsme nespěchali, jen jsme se rozhlíželi… a čekali. Kolem nás plula hejna ryb, kterým jsme ale nevěnovali příliš pozornosti. Pak se to stalo.

„Drum!“ Ohlušující zvuk jako rychlé zabubnování prořízl vodu. To všechny ryby v jediném momentu změnily směr. „Drum!“ Ozvalo se znovu. Kromě ryb provádějících bleskové pořadové cvičení nebylo nic vidět. Až potřetí. „Drum!“ Několik metrů před námi se vynořili naši známí dva žraloci. Tentokrát se hnali za rybou skoro stejně tak velkou jako oni. Trojice se nám prohnala nad hlavami a ztratila se za útesem.

Žraloci a Raja Ampat

Žraloci jsou v Raja Ampat (Indonésie, Papua Barat) poměrně hojní. Raja Ampat je národním přírodním parkem se zákazem průmyslového rybolovu a s přísnou ochranou přírody. Díky tomu je v této oblasti více žraloků (a nejen jich) než před deseti lety. Alespoň jednoho žraloka jsme viděli téměř při každém ponoru.

Nejsnáze nalezitelným a nejčastěji viděným je wobbegong (konkrétně eucrossorhinus dasypogon, tasselled wobbegong), který po většinu dne leží pod převisy téměř bez hnutí (pohnout se při odpočinku jsem ho při týdenním potápění viděl pouze jednou; a to jsem fotografování jednoho exempláře strávil celých 25 minut). Může dorůstat velikosti přesahující 3 m, nicméně jedince, které jsme měl možnost spatřit, odhaduji na 1,5 až 2 m délky.

Ralf M. Hennemann ve své knize Sharks & Rays[1] varuje, že tento jinak klidný žralok občas zaútočí na potápěče bez nejmenší příčiny. Tuto zkušenost naštěstí nemám. Naopak s 9mm objektivem typu rybí oko jsem se pro detailní zachycení odpočívajícího exempláře přibližoval do těsné blízkosti jeho tlamy a žádný nejevil nejmenší známky útočného chování. A to ani v okamžiku, kdy jednoho žraloka můj průvodce podebral pod břichem a natočil.

Poměrně hojným je též walking shark (konkrétně hemiscyllium hallstromi, Papuan epaulette shark). Jedná se o poměrné malého žraloka, který se vyznačuje především pobytem u dna, kde využívá ploutve k „chození“. Jeden exemplář prý občas zabloudí i přímo pod domky základny Kri Eco Resort, s níž jsem se potápěl. Neměl jsem ale štěstí – ve vodách pod základnou jsem viděl mnohé od rejnoků (blue spotted ray) po mořské hady, ale na místního chodícího žraloka jsem štěstí neměl.

Nejčastějšími pobřežními žraloky, které je možné při ponorech v Raja Ampat spatřit, jsou blacktip reef shark (carcharhinus melanopterus) a whitetip reef shark (triaendon obesus). Blacktip reef shark je z obou v této oblasti hojnější. Dostat se k nim blíž ale není jednoduché. I když odpočívají v leže na dně nemají přítomnost potápěčů rádi. Žraloci, které jsem pozoroval, nebyli agresivní. Pouze se odpoutali ode dna a pomalu odpluli na klidnější místo.

Pominu-li příhodu s lovícími žraloky, nejblíže jsem se k jednomu dostal při ponoru v silném proudu. Ten nás unášel podél nádherných korálových útesů, které jsme mohli pozorovat jako z jedoucího vlaku. Plul jsem vpředu, několik metrů za mnou byl průvodce, ostatní ze skupiny již vystoupali do menší hloubky. Za jedním korálovým keřem byl kousek dna pokrytý pískem. Přeplul jsem korál a tam byl. Jen nějaké 3 – 4 m daleko ležel přibližně metr a půl dlouhý žralok. Změřil mě pohledem, usoudil, že nemá hlad, ale vyrušovat se nechtěl nechat, a tak pokýval hlavou i zbytkem těla a zmizel za dalším korálovým trsem.

Ve vodách Raja Ampat je možné setkat se i s dalšími druhy žraloků. Občas je k vidění nurse shark, občas prý připlave též whale shark a jiní. Potkat je ale vyžaduje více štěstí, než jsem tentokrát měl.

Nejen žraloci…

Raja Ampat ale není zdaleka jen o žralocích. Při mnohých ponorech i mimo čistící stanici jsme měli možnost pozorovat obrovské manty (manta birostris, manta ray). Je impozantní pohled k hladině, když tito rejnoci s běžným rozpětím „křídel“ kolem 4 m zastíní slunce a přeplachtí vám pár metrů nad hlavou.

Zpravidla jsme měli možnost pozorovat jednu či dvě manty. Při výletu k čistící stanici jich ale kolem nás kroužilo najednou až šest.

Než jsme se u Manta Sands (čistící stanice mant v Raja Ampat) začali potápět, čekali jsme, než nám uvolní místo potápěči z jiné základny, kteří připluli dříve. Byli jsme již připraveni v neoprenu, BCD s lahví připravené a zrovna svítilo slunce. Teplota stoupala a my se těšili do vody. V tom se hladina moře rozevřela a do vzduchu vyskočila manta. Pozorovat mantu plachtící vzduchem je zážitek, který rozhodně nepatří k všedním. Manty zpravidla neskáčou.

Na své si ovšem přijdou i příznivci „makroživota“. Vody Raja Ampat oplývají množstvím nahožábrých plžů (spatřil jsem i takové, které jsem neviděl ani v Lembeh Strait), mořských koníků a mnohem víc.

Jeden ponor jsem absolvoval se zkušeným kolegou potápěčem ze Švýcarska. Já byl vybavený „rybím okem“, on makroobjektivem, každý jsme měli svého průvodce. Ponořili jsme se do 25 m, kde jsme na jednom místě strávili 25 minut. Já se „svým“ wobbegongem, on se „svým“ mořským koníkem (hippocampus bargibanti, pygmy seahorse). Osobně tento ponor považuji za jeden z nejhezčích, jaké jsem kdy absolvoval. Po uvedených 25 minutách jsme stoupali podél korálových útvarů, které svou pestrostí druhů korálů i barev nemají mnoho konkurence kdekoli na světě.

Potápění se žraloky nepatří k nejlevnějším

Potápění v Raja Ampat rozhodně nepatří k nejlevnějším. A to nejen v porovnání s Bali, kde lze dojednat velmi příznivé ceny, ale také s Lembeh Strait, která jednoznačně patří mezi nejlepší světové lokality pro fotografování makro „věcí“.

V prvé řadě je nezbytné zaplatit poplatek ve výši 500 tis. Rp. (přibližně 1 000 Kč) jako jakousi vstupenku umožňující potápění v Raja Ampat. Poplatek je roční, tudíž je možné se na lokalitu vrátit. Pořídíte-li si ho kupříkladu v lednu, platí vám ještě v lednu následujícího roku.

Samotné potápění je ale ještě dražší. Za týden potápění se stravou a ubytováním na základně Kri Eco Resort společnosti Papua Diving (http://www.papua-diving.com/) zaplatíte 1 260 € (při potápění s nitroxem 1 340 €). V ceně je takřka neomezený počet ponorů. Nevýhodou základny je ovšem poměrně nezkušený personál skložený z místních obyvatel a mírně slaná voda ze studny sloužící k oplachování vybavení.

Papua Diving má na stejném ostrově (Mansuar) ještě základnu Sorido Bay Resort s mnohem vyšším standardem služeb, neslanou vodou a klimatizací. Za týdenní pobyt v luxusním letovisku ovšem zaplatíte 2 070 € (s nitroxem 2 170 €).

Dopravu na obě základny z relativně nedalekého města Sorong je možné sjednat přímo u jejich provozovatele a v případě nedělní přepravy je v ceně, která platí při použití vlastního potápěčského vybavení. To lze půjčit za 150  € na týden.

Misool Eco Resort (http://www.misoolecoresort.com/) nabízí týdenní pobyty „all inclusive“ včetně vyzvednutí z letiště a dopravy v ceně od 1 800 €. Za sedmidenní potápění si ale přiúčtují dalších 780 € a celková cena se tak pohybuje od 2 580 €. Samozřejmě s vlastním vybavením, za půjčené zaplatíte navíc až 48 € denně.

V Raja Ampat Dive Resort (http://www.rajaampatdiveresort.com/) pořídíte týdenní pobyt od 525 € s tím, že za potápění zaplatíte při více než 12 ponorech 30 € za ponor. To při 20 ponorech představuje cenu 600 € a celkově tedy zaplatíte 1 125 € při využití vlastního vybavení. Půjčené vás bude stát až 35 € denně.

Papua Paradise EcoResort (http://www.papuaparadise.com/) nabízí týdenní pobyt s potápěním za 1 400 € (s nitroxem za 1 600 €).

Raja Ampat Dive Lodge (http://www.komodoalordive.com/) uvádí ceny v amerických dolarech. Za týdenní pobyt jedné osoby s až 4 ponory denně účtují 2 305 USD. Dvě osoby se dostanou na cenu 3 840 USD. Za půjčení vybavení zaplatíte až 54 USD denně.

Raja 4 Divers (http://www.raja4divers.com/) ceny udává také v dolarech. Za týdenní pobyt s pěti dny neomezeného potápění zaplatíte od 2 475 USD s tím, že v ceně není zahrnuta doprava ze a do Sorongu. Využijete-li plánovanou loď, cena se vám navýší „jen“ o 120 USD, při vlastní lodi dokonce o 850 USD.