Stát v rámci fondového pilíře připravil několik nelogických pravidel: Penzijní společnosti budou mít zákonem omezené rozpočty, přestože mají striktně regulované příjmy… Vypadá to jako šlendrián, ale ve zdánlivé nelogičnosti lze nalézt i záměr.

Regulace fondového pilíře penzijního systému připomíná středověké vězení, kdy vězni se vězni musí vláčet s těžkou ocelovou koulí, přestože jsou bedlivě střeženi v zamřížovaném vězení. Tehdy mohlo být motivem „škodolibé“ přitížení výkonu trestu. To nejsou motivy, které by dnes bylo možné hledat v záměrech politiků připravujících (zdánlivě?) nesmyslnou dvojí regulaci penzijních společností.

Penzijní společnosti mají striktně dáno zákonem, jaký podíl klientských peněz si mohou strhnout na úhradu nákladů za správu fondu. Zároveň jim ale zákon diktuje, kolik z těchto peněz smějí použít na marketingové účely a na výplatu provizí za získání klienta. Na první pohled se jedná o nesmyslný zásah do tržního prostředí. Na druhý pohled lze ale v opatření najít jistou logiku.

Čtěte na Investujeme.cz a ČeskéReformy.cz