Společensky odpovědné investice (neboli také ESG) jsou fenoménem poslední doby. Oproti standardním investicím by měly být odolnější vůči krizím, což potvrzuje i současná pandemie. Proč tomu tak je? Konference FINfest.online pokračuje další diskusí, jejímiž řečníky jsou Dominik Stroukal, Tomáš Voltr a Petr Bartoň.
Petr Bartoň: Společensky odpovědné investice se většinou snaží více hledět (alespoň v prospektu) na fundamenty a méně vlají ve větru náhlých proměn trhu. Koronakrize zamává s krátkodobými očekáváními, nicméně pořád ještě nejsme ve stavu, kdy by státní lockdowny fundamentálně měnily dlouhodobou výnosnost jednotlivých ekonomických projektů.
Dominik Stroukal: Dovolím si ryze mikroekonomické doplnění – když se podíváte na budgety ať už malých nebo velkých firem (a spíš u těch velkých je to vidět), první položkou, kterou v krizích začínají osekávat, jsou výdaje na marketing. Ale kdyby sáhly na věci společenské odpovědnosti, zákazníci a potažmo investoři by jim to vrátili hodně rychle.
Petr Bartoň: Což mimochodem znamená, že jsme v krizi nedospěli dostatečně hluboko. Ještě tak dva, tři lockdowny, a lidem přestane záležet na základních fundamentech nebo společenské odpovědnosti. Investoři jsou schopni dávat ESG v oceňování váhu, protože je lockdowny zase tak moc na životě zatím nepoznamenaly. Dopady pociťují obvykle lidé s nestálým zaměstnáním nebo třeba umělci, kteří většinou nejsou podstatnou součástí investorského sboru. Stačí pár dalších lockdownů a dojde na lámání chleba také u investorů. Ale to je, doufejme, v nedohlednu a snad to tak zůstane.
Tomáš Voltr: Společensky odpovědné investice se zaměřují na oblasti, které často nějakým způsobem mohou být řešením společenských krizí, a proto také z tohoto důvodu mohou být vůči krizím méně náchylné. Kdybych to měl vztáhnout k našemu oboru, energetika je oblast, která je stabilní díky neustálé poptávce po elektřině. Je sice fakt, že cenu elektřiny ovlivňuje celá řada faktorů, ať už je to politické dění, ceny ropy, emisních povolenek a tak dále. Nicméně výkyvy, které jsme mohli pozorovat v období první vlny, a nyní i druhé vlny, koronakrize, byly v řádech jednotek procent. V současnosti jsme na podobných hodnotách ceny elektřiny jako na začátku roku. Tolik obecně k energetice. My se zaměřujeme na energetické využití odpadu, který se produkuje neustále, a v tom vnímám společenskou odpovědnost – zaměřujeme se na řešení problému, na který nemají vliv epidemie ani uzavřené obchody.
Petr Zámečník: Jinými slovy – pokud firma řeší problémy, které jsou nadčasové, a tedy nejsou ovlivnitelné finančními nebo pandemickými krizemi, společnost může dosahovat zajímavého zhodnocení i v dobách krizí.
Tomáš Voltr: Ano, a to zejména z dlouhodobého hlediska. Možná bych ještě doplnil ze zkušenosti, kterou vnímám a kterou máme – je to i o managementu firem zabývajícím se společenskou odpovědností. Často tito manažeři a firmy jsou schopni relativně flexibilně a kreativně na krize a problémy na trhu reagovat a tyto situace ustát, případně z toho i vytěžit.
Sledujte na Poradci-sobě.cz