Člověk může být sebeopatrnější a beztak přijít k úrazu. Stačí dopravní nehoda, napadení násilníkem či uvolněná taška sousedova domu. Je-li úraz způsoben třetí osobou, můžete získat odškodnění. Jaké a v jaké výši? A nahradí odškodnění viníkem vlastní pojištění?

Lidé jsou odpovědni za své činy. Způsobí-li škodu někomu jiného, musí ho odškodnit. Proč by měl člověk trpět za chyby druhých? Na to pamatuje i nový občanský zákoník. Odškodnění a náhradu újmy při zranění dokonce stanovuje na třech rovinách – odškodnění ušlého příjmu, bolestné a náhradu za ztížené společenské uplatnění.

Celková částka odškodnění nemá přesně stanovený strop. Ani ze zákona mít nemůže. Nejvyšší soud sice vydal metodiku, které by se měly držet soudci, ovšem sám uvádí: „Metodika Nejvyššího soudu nemá a nemůže mít závazný charakter, je však pomůckou k naplnění zásady slušnosti ve smyslu § 2958 o. z., proto Nejvyšší soud doporučuje soudům, aby ji při rozhodování ve sporech o náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. využívaly a aby v rozhodnutích zdůvodnily svůj postup podle pravidel v ní nastavených.“